|
|
Sémiotika tlumočnického zápisu
Hrušovská, Petra ; Nekvapil, Jiří (vedoucí práce) ; Sládková, Miroslava (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na sémiotické aspekty tlumočnického zápisu, a to zejména na proces semiózy a faktory ovlivňující tlumočníkovo pojetí svých poznámek. V první kapitole jsou vysvětleny základní rysy zápisu, aby ve zbytku práce mohly být pojednány jeho sémiotické vlastnosti. Ve druhé kapitole je tlumočnický zápis jakožto specifický sémiotický systém stručně rozebrán v souvislosti s Peirceovou druhou trichotomií znaků (přičemž jsou uvedeny příklady ikonů, indexů a symbolů) a s jejich funkcí, produktivitou a prostorovým rozložením. Po tomto všeobecném uvedení do problematiky jsou ve třetí kapitole představeny hlavní teoretické přístupy k technice tlumočnického zápisu (s důrazem na ženevskou a heidelberskou školu), a to včetně jazykových otázek a přístupu ke znakům zápisu. Jelikož je důraz kladen na proces semiózy (chápání znaků tlumočníky, vytváření znaků v souladu se smyslem projevu a hledání motivace tlumočníků při volbě konkrétních znaků a jejich podoby), je uveden výčet základních osvědčených postupů a znaků. Znaky jsou rovněž analyzovány podle jejich původu a možností dalšího rozšíření (skládáním, odvozováním apod.). Čtvrtá kapitola se věnuje individuálnímu charakteru zápisu v závislosti na osobních a situačních faktorech a zde se opírá zejména o tvrzení a závěry empirických pozorování a...
|
|
|
Osvojování tlumočnické notace na příkladu studentů s jazykovou dvojicí angličtina-čeština
Mlčochová, Jitka ; Mraček, David (vedoucí práce) ; Čeňková, Ivana (oponent)
(česky) Tato teoreticko-empirická práce se zabývá tlumočnickou notací, již si tlumočníci pořizují při konsekutivním tlumočení. Konkrétně se věnuje značení číselných údajů a linků, které se obecně doporučuje systematicky zaznamenávat. Teoretická část práce dané téma stručně představuje a pojednává o různých přístupech k notaci a značení čísel a linků, podrobněji pak představuje příručku o notaci od Andrewa Gilliese (2017). V empirické části se pomocí tlumočnických pokusů po vzoru diplomové práce Kateřiny Matrasové (2012) zjišťuje, zda a jak jsou čísla a linky skutečně do notací zapisovány. Dvě experimentální skupiny tvoří studenti z Ústavu translatologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy: 9 studentů ze 3. ročníku bakalářského oboru Angličtina pro mezikulturní komunikaci a 6 studentů ze 2. ročníku navazujícího magisterského studia Tlumočnictví: čeština - angličtina. Analýzy studentských notací z 1. pokusu ukazují, že si studenti správně zapsali 20 z celkem 25 číselných údajů a dosáhli tak 80% úspěšnosti, přičemž zkušenější studenti byli úspěšnější (88% úspěšnost vůči 75 % u mladších). Ukázalo se, že všichni studenti nějaký systém na zápis čísel mají a tento systém jim pomáhá. Druhý pokus ukázal, že studenti mají tendenci zaznamenávat logické návaznosti v mnohem menší míře - celková úspěšnost...
|
|
|
R. K. Min'jar-Beloručev: autorův systém tlumočnické notace v kontextu
Hamanovich, Maryna ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Molchan, Maria (oponent)
Diplomová práce představuje deskriptivní teoretickou studii, jejímž cílem je zmapovat dílo Rjurika Konstantinoviče Min'jara-Beloručeva v kontextu soudobých a moderních teorií a představit ucelený pohled na autorův systém tlumočnické notace, jehož analýza tvoří těžiště této práce. Práce se věnuje zdrojům, z nichž autor při tvorbě svého systému vycházel, jednotlivým rysům systému a faktorům, které autorova rozhodnutí při práci na systému ovlivňovaly. Další části práce se zaměřují na autorův systém nácviku konsekutivního tlumočení a okrajově se dotýkají jeho názorů na translatologii jakožto vědu a na samotný proces tlumočení.
|
|
|
Tempo řeči a realizace pauz při konsekutivním tlumočení do češtiny ve srovnání s původními českými projevy
Rubovičová, Carmen ; Veroňková, Jitka (vedoucí práce) ; Bořil, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tempem řeči a realizací pauz ve třech typech projevu - v konsekutivním tlumočení z angličtiny do češtiny, čtení a připraveném polospontánním projevu. V první části práce shrnujeme teoretická východiska, definujeme druhy tempa řeči, pauz a vymezujeme všechny tři druhy projevů. V empirické části popisujeme nejprve výběr materiálu pro tlumočení a čtení, výběr mluvčích, dále se zabýváme procesem nahrávání, metodou zpracování nahraných materiálů a dvojím způsobem segmentace mezipauzových úseků. Výsledky prezentujeme ve třech podkapitolách, z nichž jedna se věnuje mluvnímu tempu celkovému, další tempu artikulačnímu a třetí pauzám. Poslední podkapitola v empirické části je věnována porovnání našich výsledků s výsledky českých i zahraničních studií. Celkem jsme pracovali se čtyřmi tlumočnicemi (dvěma začátečnicemi a dvěma profesionálkami) a třemi typy projevů, v nichž jsme zjišťovali MTC celého projevu, MTC lineárních částí (úvodu, středu 1, středu 2 a závěru) a AT vybraného úseku z každé lineární části. Z výsledků vyplývá, že mluvní tempo celkové i tempo artikulační je obecně nejvyšší při čtení, v připraveném polospontánním projevu je mírně nižší a nejnižší je u všech mluvčích při tlumočení. Dále se v tempu projevil také vliv pokročilosti - začínající tlumočnice měly při...
|
|
|
Sémiotika tlumočnického zápisu
Hrušovská, Petra ; Nekvapil, Jiří (vedoucí práce) ; Sládková, Miroslava (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na sémiotické aspekty tlumočnického zápisu, a to zejména na proces semiózy a faktory ovlivňující tlumočníkovo pojetí svých poznámek. V první kapitole jsou vysvětleny základní rysy zápisu, aby ve zbytku práce mohly být pojednány jeho sémiotické vlastnosti. Ve druhé kapitole je tlumočnický zápis jakožto specifický sémiotický systém stručně rozebrán v souvislosti s Peirceovou druhou trichotomií znaků (přičemž jsou uvedeny příklady ikonů, indexů a symbolů) a s jejich funkcí, produktivitou a prostorovým rozložením. Po tomto všeobecném uvedení do problematiky jsou ve třetí kapitole představeny hlavní teoretické přístupy k technice tlumočnického zápisu (s důrazem na ženevskou a heidelberskou školu), a to včetně jazykových otázek a přístupu ke znakům zápisu. Jelikož je důraz kladen na proces semiózy (chápání znaků tlumočníky, vytváření znaků v souladu se smyslem projevu a hledání motivace tlumočníků při volbě konkrétních znaků a jejich podoby), je uveden výčet základních osvědčených postupů a znaků. Znaky jsou rovněž analyzovány podle jejich původu a možností dalšího rozšíření (skládáním, odvozováním apod.). Čtvrtá kapitola se věnuje individuálnímu charakteru zápisu v závislosti na osobních a situačních faktorech a zde se opírá zejména o tvrzení a závěry empirických pozorování a...
|
host ::
RSS.